Před několika dny proběhlo jednání monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova. Podle náznaků víceprezidenta Agrární komory Belady to zřejmě byli hlavně zástupci postsocialistické velkovýroby, kteří si venkov sami pro sebe přivlastnili, protože si ho bez velkovýrobních lánů a velkokapacitních stájí nedovedou představit.
"Zásadní roli ale hrála zástupkyně DG AGRI Evropské komise Irini Papadimitriou z Řecka." oznamuje Bohumil Belada na stránkách AK, "doslova se do nás pustila tónem učitelky prvního stupně. Nejprve nám vyčetla, že nechceme využít peníze z Barrosova balíčku na rozvoj internetu, ale pro zemědělce a potravináře. Nic nepomáhaly argumenty, že internet již u nás máme v každé vesnici. (?) Dále důrazně doporučovala neschvalovat opatření II.1.4. na podporu welfare dojných krav a nesouhlasila s větším závazkovaním opatření, než je roční alokace."
Otázkou je, co si kdo pod pojmem venkov představuje. Jiné představy mají pamětníci obydleného poctivého venkova, jaký převažuje v EU, a jiné nenasytní městští držitelé diplomů z českých komunistických školy. Ti pod pojmem venkov vidí jen lány polí, velká stáda dobytka a zisk, nikoli lidi a kulturní krajinu. Oni ovšem chtějí peníze od EU, určené pro venkov. Žije-li na českých vesnicích stále několik milionů lidí, jak je možné, že na peníze na rozvoj venkova si dělá nárok několik set představitelů podniků zemědělské velkovýroby, kteří o životě na vesnicích toho příliš nevědí?
Bylo by také zajímavé vědět, jakým způsobem pan víceprezident AK Belada zjistil, že v každé vesnici mají lidé přístup k rychlému a levnému internetu? Podpora chovu krav je jistě důležitá, ale proč na úkor venkovského obyvatelstva a rychlého internetu? Chtějí snad velkonájemci platit majitelům pozemků nájmy ve výši, jaká je v jiných zemích běžná, tj. 50 - 60 procent z dotací? Chtějí obnovit polní cesty a umožnit lidem pohyb v katastru? Chtějí po získání dotací rozdělením honů bránit vodní i větrné erozi a umožnit život drobné polní zvěři? Přispějí k vytvoření takového vesnického prostředí, aby lidé neodcházeli do měst?
Skutečnost je stále taková, že sídla podniků zemědělské velkovýroby jsou ve městech nebo ve větších obcích, dříve střediskových, a šéfy těchto podniků život vesnického obyvatelstva nezajímá. Zajímá je jen zisk a prospěch z neinformovanosti venkovských lidí. Dotace použijí na mzdy, hlavně pro sebe, a snad na provoz. Rovnají se v podstatě mužíkům, kteří přídavky na děti prolijí hrdlem. Co jiného je vylévání dotovaného mléka?
Zcela jiné představy o venkovu mají například v Německu. Jeho budoucnost si třeba nová ministryně zemědělství Šlesvicka-Holštýnska dr. Juliane Hullová představuje:
"Venkov je charakterizován rozmanitostí . Venkovské oblasti mají být přitažlivé pro život, práci a společenské vyžití. Ve venkovských oblastech by měly být i nadále využívány místní potraviny a suroviny pro energii vyrobenou v místě . Lidé z měst by nadále měli vyhledávat venkov a trávit dovolenou v blízkosti přírody. Venkovské prostředí, nedotčená příroda a zdravé životní prostředí jsou důležité pro lidstvo, proto musí být chráněny. Pro napojení venkova na města musí být postaveny nejen dálnice, ale také informační kanály. Město a venkov musí úzce spolupracovat jako rovnoprávní partneři."(F.Novotný, 22.11.2009)
"Zásadní roli ale hrála zástupkyně DG AGRI Evropské komise Irini Papadimitriou z Řecka." oznamuje Bohumil Belada na stránkách AK, "doslova se do nás pustila tónem učitelky prvního stupně. Nejprve nám vyčetla, že nechceme využít peníze z Barrosova balíčku na rozvoj internetu, ale pro zemědělce a potravináře. Nic nepomáhaly argumenty, že internet již u nás máme v každé vesnici. (?) Dále důrazně doporučovala neschvalovat opatření II.1.4. na podporu welfare dojných krav a nesouhlasila s větším závazkovaním opatření, než je roční alokace."
Otázkou je, co si kdo pod pojmem venkov představuje. Jiné představy mají pamětníci obydleného poctivého venkova, jaký převažuje v EU, a jiné nenasytní městští držitelé diplomů z českých komunistických školy. Ti pod pojmem venkov vidí jen lány polí, velká stáda dobytka a zisk, nikoli lidi a kulturní krajinu. Oni ovšem chtějí peníze od EU, určené pro venkov. Žije-li na českých vesnicích stále několik milionů lidí, jak je možné, že na peníze na rozvoj venkova si dělá nárok několik set představitelů podniků zemědělské velkovýroby, kteří o životě na vesnicích toho příliš nevědí?
Bylo by také zajímavé vědět, jakým způsobem pan víceprezident AK Belada zjistil, že v každé vesnici mají lidé přístup k rychlému a levnému internetu? Podpora chovu krav je jistě důležitá, ale proč na úkor venkovského obyvatelstva a rychlého internetu? Chtějí snad velkonájemci platit majitelům pozemků nájmy ve výši, jaká je v jiných zemích běžná, tj. 50 - 60 procent z dotací? Chtějí obnovit polní cesty a umožnit lidem pohyb v katastru? Chtějí po získání dotací rozdělením honů bránit vodní i větrné erozi a umožnit život drobné polní zvěři? Přispějí k vytvoření takového vesnického prostředí, aby lidé neodcházeli do měst?
Skutečnost je stále taková, že sídla podniků zemědělské velkovýroby jsou ve městech nebo ve větších obcích, dříve střediskových, a šéfy těchto podniků život vesnického obyvatelstva nezajímá. Zajímá je jen zisk a prospěch z neinformovanosti venkovských lidí. Dotace použijí na mzdy, hlavně pro sebe, a snad na provoz. Rovnají se v podstatě mužíkům, kteří přídavky na děti prolijí hrdlem. Co jiného je vylévání dotovaného mléka?
Zcela jiné představy o venkovu mají například v Německu. Jeho budoucnost si třeba nová ministryně zemědělství Šlesvicka-Holštýnska dr. Juliane Hullová představuje:
"Venkov je charakterizován rozmanitostí . Venkovské oblasti mají být přitažlivé pro život, práci a společenské vyžití. Ve venkovských oblastech by měly být i nadále využívány místní potraviny a suroviny pro energii vyrobenou v místě . Lidé z měst by nadále měli vyhledávat venkov a trávit dovolenou v blízkosti přírody. Venkovské prostředí, nedotčená příroda a zdravé životní prostředí jsou důležité pro lidstvo, proto musí být chráněny. Pro napojení venkova na města musí být postaveny nejen dálnice, ale také informační kanály. Město a venkov musí úzce spolupracovat jako rovnoprávní partneři."(F.Novotný, 22.11.2009)
Žádné komentáře:
Okomentovat