Na některých stanicích technické kontroly pravděpodobně mají v současnosti starosti, jak se připravit na zvýšení provozu. Z ministerstva dopravy pronikla informace, že technické prohlídky motorových vozidel se budou muset provádět jednou ročně, u vozidel starších 10 let jednou za půl roku.
Kdo čte černou kroniku a sleduje zprávy o dopravních nehodách, ví, že špatným technickým stavem je způsoben jen bezvýznamný počet nehod (několik promile), přičemž údaje policie bývají obyčejně nadsazené. Důvodem k dalšímu vytahování peněz z kapes občanů určitě není bezpečnost silničního provozu (ta by se mohla zvýšit mnohem jednodušeji) ani přímo finanční krize (na kterou se svede cokoli), ale zájmy výrobců automobilů. Jakmile začne váznout odbyt nových vozů, mají vlády na stolech ultimata.
V českém případě stačí malé avízo z Mladé Boleslavi a ministerstvo dopravy srazí paty k sobě a je připraveno splnit rozkaz. Dlouhodobý zájem ŠkodyAuto je z českých silnic odstranit starší vozidla (hlavně konkurenční značky), aby se uvolnilo místo pro její výrobky. A ministerstvo dopravy, respektive vláda (politická i nepolitická), má samozřejmě spočítáno, jaký z prodeje nových vozidel je příjem daní, a jednotliví politici a ministerští úředníci předpokládají, jak se zvýší zisky a dividendy ve společnostech napojených automobilový průmysl.
Jakékoli omezování provozu starších motorových vozidel je především útokem na venkov, kde se na nový vůz zmůže někdo jen výjimečně. Na vesnicích jezdí většinou jen starší (předlistopadové) škodovky nebo o málo mladší zahraniční vozy. Vesničtí lidé, i když třeba jezdí autem do práce ve městech, najezdí v průměru víc tak 5000 km za rok, na což jim bohatě poslouží starší vozidlo. Na delší jízdy nemají prostředky ani čas. Pokud by byl provoz starších vozidel neúnosný, nezbývalo by opravdu nic jiného než se jich zbavit. Při prakticky neexistující veřejné dopravě a neexistujícím zásobování vesnic by to znamenalo další stěhování do měst.
Půlroční technické kontroly by se pravděpodobně měly také týkat starších zemědělských vozidel, včetně traktorů a přívěsů. Určitě by nastala situace, že traktory, a hlavně přívěsy, než by jednou vyjely na silnici, měly by za sebou dvě, tři nebo čtyři technické prohlídky. Zemědělci, a všichni majitelé traktorů, by tím byli zahnáni do kouta a byli nuceni zbytečně platit a platit. Přitom jsou už dnes na asi polovině silnic omezováni, jsou v situaci, kdy nesmějí nejen na dálnice a hlavní silnice I. a II třídy, ale také na obecní komunikace. Vzhledem k množství najetých kilometrů po silnicích by technické kontroly zemědělských vozidel měly být asi jednou za 10 let nebo zcela zrušené a vozidla do rychlosti 50 km/hod byla vyřazena z evidence jako jsou mopedy, malotraktory, stavební stroje, kombajny, motokola atd.
Kdo čte černou kroniku a sleduje zprávy o dopravních nehodách, ví, že špatným technickým stavem je způsoben jen bezvýznamný počet nehod (několik promile), přičemž údaje policie bývají obyčejně nadsazené. Důvodem k dalšímu vytahování peněz z kapes občanů určitě není bezpečnost silničního provozu (ta by se mohla zvýšit mnohem jednodušeji) ani přímo finanční krize (na kterou se svede cokoli), ale zájmy výrobců automobilů. Jakmile začne váznout odbyt nových vozů, mají vlády na stolech ultimata.
V českém případě stačí malé avízo z Mladé Boleslavi a ministerstvo dopravy srazí paty k sobě a je připraveno splnit rozkaz. Dlouhodobý zájem ŠkodyAuto je z českých silnic odstranit starší vozidla (hlavně konkurenční značky), aby se uvolnilo místo pro její výrobky. A ministerstvo dopravy, respektive vláda (politická i nepolitická), má samozřejmě spočítáno, jaký z prodeje nových vozidel je příjem daní, a jednotliví politici a ministerští úředníci předpokládají, jak se zvýší zisky a dividendy ve společnostech napojených automobilový průmysl.
Jakékoli omezování provozu starších motorových vozidel je především útokem na venkov, kde se na nový vůz zmůže někdo jen výjimečně. Na vesnicích jezdí většinou jen starší (předlistopadové) škodovky nebo o málo mladší zahraniční vozy. Vesničtí lidé, i když třeba jezdí autem do práce ve městech, najezdí v průměru víc tak 5000 km za rok, na což jim bohatě poslouží starší vozidlo. Na delší jízdy nemají prostředky ani čas. Pokud by byl provoz starších vozidel neúnosný, nezbývalo by opravdu nic jiného než se jich zbavit. Při prakticky neexistující veřejné dopravě a neexistujícím zásobování vesnic by to znamenalo další stěhování do měst.
Půlroční technické kontroly by se pravděpodobně měly také týkat starších zemědělských vozidel, včetně traktorů a přívěsů. Určitě by nastala situace, že traktory, a hlavně přívěsy, než by jednou vyjely na silnici, měly by za sebou dvě, tři nebo čtyři technické prohlídky. Zemědělci, a všichni majitelé traktorů, by tím byli zahnáni do kouta a byli nuceni zbytečně platit a platit. Přitom jsou už dnes na asi polovině silnic omezováni, jsou v situaci, kdy nesmějí nejen na dálnice a hlavní silnice I. a II třídy, ale také na obecní komunikace. Vzhledem k množství najetých kilometrů po silnicích by technické kontroly zemědělských vozidel měly být asi jednou za 10 let nebo zcela zrušené a vozidla do rychlosti 50 km/hod byla vyřazena z evidence jako jsou mopedy, malotraktory, stavební stroje, kombajny, motokola atd.
Podle žalostného stavu zemědělské politiky není pravděpodobné, že by se v tomto případě venkovských obyvatel zastala některá zemědělská organizace a proti šikanování občanů na příslušných místech jednala a protestovala. Pro zemědělské bossy z Agrární komory ČR, Zemědělského svazu, Asociace soukromého zemědělství atd. jsou samozřejmě denní problémy venkovských lidí španělskou vesnicí, ty nezajímají takové maličkosti, které dokáží normálnímu zemědělci znepříjemnit život. Pohlaváři vnímají maximálně dotace z Bruselu a příjmy ze společností, v jejichž předsednictvech zasedají a volební hlasy pro politické strany. A politické strany? Ty už dávno venkov nezajímá, o čemž svědčí všeobecné fráze ve volebních programech. Staré ruské přísloví: "Bůh je vysoko, car je daleko, sedláku pomoz si, jak můžeš!" (f.Novotný, 5.9.2009)
Žádné komentáře:
Okomentovat