Už dvacet let nás odborníci z řad politiků a vysokých úředníků přesvědčují o tom, že stát nemůže podnikat, protože stát je špatným hospodářem (špatným hospodářem může být jen vláda). Takže většina velkých státních podniků byla "násilně" zprivatizována.
Historie ukazuje, že každá násilná (rozhodnutí panovníka nebo vlády) majetková změna je doprovázena ekonomickou kriminalitou, úpadkem hospodářství, a také úpadkem morálky.
Řeči ekonomů z počátku devadesátý let o tom, že stát může z privatizace jenom a jenom těžit, se v současnosti ukazují jako pusté bláboly. Jestli někdo z privatizace vytěžil, tak to byli bývalí socialističtí ekonomové, vexláci a právníci, kteří podhodnocením cen a různými kličkami obratně státní majetek převedli na soukromá konta svá a svých komunistických soukmenovců. Těm, co státní podniky zprivatizovali, to ovšem nestačilo a prosperující podniky podruhé zpeněžili prodejem zahraničním společnostem, které českému státu mnohdy nenechají ani almužnu. Když podnik neprosperuje podle jejich představ, tak ho zruší, uzavřou, zaměstnance propustí.
Místo blahobytu, který zásluhou privatizace, podle slibů privatizátorů, měl už dávno přijít, objeví se ve funkci ministra financí jakýsi účetní Janota a chce těm nejslabším a nejbezmocnějším občanům, kteří nic neukradli, tahat z kapsy peníze, aby se státní pokladna zaplnila a bylo možné znovu státní peníze rozhazovat a ve velkém rozkrádat. Aby mohla vláda cpát další miliardy do automobilek, Temelína a bank, jejichž majitelé převádí nekřesťanské stomiliardové zisky do zahraničí. (Jiří Krž, 30.8.2009)
Janotovi to asi projde,politici to zaretusují starostmi o volby
OdpovědětVymazat