Demonstrace producentů mléka bez úspěchu?

V pondělí večer Agrární komora oznámila, kolik vozidel (osobních, nákladních automobilů, traktorů a další zemědělské techniky) se zúčastnilo demonstrace zemědělců:
J

• jihomoravský kraj 500 ks
  
• Jihočeský kraj 200 ks
  
• Královehradecký kraj 200 ks
  
• Pardubický kraj 50 ks
  
• Vysočina 500 ks
  
• Olomoucký 50 ks
  
• Plzeňský 110 ks
  
• Po celé České republice bylo zapojeno dalších 250 – 300 osobních vozů členů AK ČR, kteří zajišťovali hladkou organizaci akce, distribuovali letáky a vysvětlovali situaci občanům ČR.
  
  
  Celkem za ČR tedy vyjelo na silnice 1900 ks vozů všeho druhu, v nichž bylo celkem 5 - 6.000 účastníků.

Nezasvěcený občan se ptá: "Byla to demonstrace síly, nebo demonstrace zoufalství?" Při pohledu na velké traktory a nákladní vozy, by se člověk přiklonil k názoru, že to byly manévry neporazitelné armády. Při hledání nějakého výsledku protestu se zjistí, že to byla skoro zbytečná akce zoufalců.

Podobné protesty se nyní konají i jiných zemích, v EU i mimo ní, a výsledky jsou podobné: "Cena mléka nestoupá, pokud neklesá tak stagnuje." Rozdíl je v tom, že v zahraničí nezemědělská veřejnost má určité porozumění pro problémy zemědělství, které bere důležitou službu lidské společnosti. Proč právě v České republice majoritní část obyvatelstva zemědělství přehlíží a znevažuje, je asi otázka pro filozofy.

Evropa se ocitla v situaci, jaká v trhu mlékem zřejmě nemá v historii obdobu. O ceně nerozhoduje výrobce ani zákazník, ale mezičlánek, jímž je skrytý monopol obchodních řetězců, vysmívající se zvyklostem trhu i hospodářské soutěže, monopol, který přerostl přes hlavy všem. Obchodní řetězce vyhrabaly staré cikánské triky: s klesající cenou stoupá odbyt. Tedy i zisk.

Mlékárny jako dodavatelé nemohou být ztrátové, musí se přizpůsobit ceně, za kterou jsou řetězce ochotny mléko odebírat. Doprava také nechce přijít o zisk, takže Černý Petr zbyde na výrobce, jímž jsou chovatelé mléčného skotu. Ti nemohou mléko uskladnit na lepší časy, musejí prodávat za jakoukoli cenu.

Situace je asi tragičtější, než si jsou ochotni představit i představitelé AK. K vyjednávání není ochotný partner a vyřvávání na náměstích a manévry zemědělské techniky na dálnicích a silnicích se ukazují jako neúčinné. Politik, úředník, nebo i běžný občan, kteří mají plné žaludky, stesky o problémech s výrobou potravin slyšet nebudou. Vzdát boj a nechat se zatlačit do kouta to by v bitvě o místo na slunci byla osudová chyba a mohlo by to nepříjemně poznamenat celou zemi. Pokud vedení AK neshání volební hlasy pro některou politickou stranu a chce skutečně výrobcům mléka pomoci, mělo by hledat jiné a účinnější formy jednání s politickou elitou. (f.Novotný, 2.7.2009).