- Co se děje se zemědělstvím v EU?
- Proč se zemědělci bouří?
- Proč v řetězcích potravinářských obchodů nacházíme stále více dovážených produktů na úkor místních, mnohdy i ze třetích zemí (mimo EU)?
- Je správné zemědělství dotovat?
- Je sociálně únosné zdražit potraviny a poté rozdělovat sociální dávky sociálně slabším občanům?
- je správné dotovat francouzské, německé a rakouské zemědělce jinak, než české?
Tyto a další podobné pokládal ve svém projevu v Brně předseda Zemědělského svazu Miroslav Jírovský. Na otázky si hned sám odpověděl. Vzhledem k tomu, že se jedná o představitele postsocialistických závodů zemědělské velkovýroby, hlavně Zemědělských družstev (dříve JZD) jedná se samozřejmě o jednostranný socialistický pohled na problematiku zemědělství.
Zmatené odpovědi na vlastní otázky byly propleteny všeobecné známými skutečnostmi a populistickými frázemi:
- bez dotací si venkov nevydělá na živobytí
- bez dotací se neudrží současné nízké ceny potravin
- mnohem jednodušší je podporovat ceny potravin prostřednictvím dotací než vyplácet sociální dávky
- Pokud nedojde vyrovnání dotací E12 na úroveň starých zemí, výroba některých produktů se zhroutí.
Poslední Jírovského odpověď se na první pohled jeví rozumná; když jsou stejně ceny produkce, měly by být stejné i dotace! Proč mají Rakušané a Němci dotace dvoj- až trojnásobné jako čeští?
Pan Jírovský a celá postsocialistická velkovýroba zřejmě nechtějí nic slyšet o rozdílech v ceně půdy a nájmech, i když 90 procent půdy, kterou obhospodařují, je pronajatá.
- Podle odhadu se v ČR nájmy pohybují v průměru těsně nad 1.000 Kč/ha, tedy asi 40 euro a dotace 200 euro (5.400 Kč). Po zaplacení nájmu tedy českému zemědělci zbude 162 euro (4.400).
- Ve starých zemích EU však jsou nájmy v průměru odhadovány na 300 euro (8.100 Kč), tedy osm krát vyšší než v ČR, a roníci na ně vydávají až 60 procet z přijatých dotací. Při dotacích 450 euro (12.150 Kč) německému nebo rakouskému sedlákovi po zaplacení nájmu zbude 150 euro (4.050 Kč), tedy méně než českému kolchozu, který by chtěl dotace vyrovnat na úroveň starých zemí a nájmy by nejraději neplatil žádné.
Nejedná se samozřejmě o přesná čísla, protože výše dotací ani nájmů nejsou zveřejňovány, jisté je, že v ČR je půda, mimo stavebních ploch, stále prakticky bezcenná. Pan Jírovský určitě má údajů víc, ale dá se pochybovat, že je pravdivě zveřejní. To by si asi vypustil rybník a neměl se při protestech čím ohánět.
"Když se vám to nelíbí, vezměte si vaše tři hektary a hospodařte si na nich a plaťte si z nich daně, my se bez nich obejdeme," slyší při uzavírání nájemních smluv mnohý drobný vlastník. Takže je běžné, že vlastníci přistoupí i na nájem 100 Kč. Zcela jiná situace je u drobných soukromých zemědělců, kteří obyčejně požadavky vlastníků respektují, i když většinou čerpají na ha méně dotací než velkovýroba.
Nezbude než počkat, jak se situace vyvine v Bruselu, avšak kdo zná trochu poměry v zadlužené, předražené, zahnojené a těžkopádné české velkovýrobě, pochybuje, že zdvojnásobením dotací se problémy odstraní, že skončí demonstrace a že zbudou peníze na odpovídající mzdy běžných zaměstnanců.
Pane Novotný, jak jste přišel na tvrzení, že soukromí zemědělci dostávají v ČR na hektar většinou méně nežli velké podniky. Sazba SAPSu je pro všechny stejná a top-up také stejná. Dotace ve staré EU 15 není také na hektar stejná, jsou rozdíly mezi státy, Německo v průměru cca 340 €/ha, Rakousko 230€/ha. Výše dotací v celé EU je volně dostupná na internetu, nebo se propočítat z unijních nařízení a dat EUROSTATU, v Čr najde všechny příjemce dotací včetně jejich výše od doby vstupu do EU. Výši nájmu najdete v ročence EUROSTATU.
OdpovědětVymazatKvůli administrativní zátěži se mnoho drobných zemědělců dotací raději vzdá.
OdpovědětVymazatKolik podle tebe činí ta administrativní zátěž? Co o tom víš? Stačí maximálně 2 x ročně navštívit příslušnou okresní agenturu MZe a pak dodržovat zásady dobré zemědělské a environmentální praxe. Je samozřejmé, že Ti peníze nikdo zadarmo nedá, musíš plnit dané podmínky. A mnohé musíš plnit, i když nebudeš o dotace žádat (používání pesticidů, evidence zvířat, skladování a aplikace hnojiv,a podobně.) Oprávněná plocha k platbě SAPS je každý rok mírně překračována, takže se žádá o větší výměru, nežli byla plocha k platbě oprávněná v roce 2003. Takže připomínka mimo mísu. Čemu říkáš drobný zemědělec? A dotace na plochu jsou svým způsobem velmi levně získané peníze.
OdpovědětVymazatJeště k tvrzení, že drobní zemědělci čerpají na hektar méně. Když se dotací vzdají, tak nečerpají nic, a když požádají a splní podmínky, které jsou pro všechny stejné, dostanou také stejně.
OdpovědětVymazatV podstatě jsme se shodli. Z vlastní zkušenosti vím, že dost drobných zemědělců (pod průměrem EU) buď nepochopilo výhody dotačního systému nebo nejsou schopni a ochotni plnit podmínky k získání dotací a raději upřednostňují samozásobení potravinami.
OdpovědětVymazatKOukám, že na zákaldě mího prvního příspěvku ohledně dotací a jejich dostupnosti jejich konrétní výše u konétního příjemce byl článek upraven. ještě k nájmům, každý majetek přináší výhody i problémy. Pokud se trýká půdy, buď ji pronajmu, prodám, nebo na ní budu hospodařit, nebo ji budu jen udržovat. Je problém, když je v místě jen jeden zájemce o nájem, nemohu licitovat. Na straně druhé musím říci, že mnohdy lidé ze setrvačnosti nechávají nájem transformovaným JZD se slovy, vždyť vy jako soukromník můžete zkrachovat a co pak budu dělat, jakoby velký podnik zkrachovat nemohl. Holt pozůstatek myšlení z let 1948-1989. Ale je otázka, zda ti malí zemědělci s prá haktery jsou vlůastně zemědělci, když mají malou výměru, která by je neuživila. Neslyšel jsem o někom, kdo by se zemědělstvím živil a nežádal o dotace.
OdpovědětVymazat