"Pokud přemýšlíme o programu, stanovách, o tom, zda to založit, či nezaložit, tak samozřejmě přemýšlíme i o názvu. V každém případě nikomu nebudeme chtít sbírat ani název, ani grafiku, takže nikdo se nemusí obávat, že bychom převzali část jejich názvu. My nejsme tuneláři, a to ani ve smyslu politického marketingu," řekl Miroslav Kalousek.
Po dvaceti letech chce Kalousek opustit KDU-ČSL, z níž chtěl udělat volitelnou stranu, která by byla schopna atakovat čelo politického peletonu. Chtěl pokračovat v programu, který na počátku devadesátých let stanovilo vedení KDU-ČSL v čele s Josefem Luxem. Měla to být pravicová strana s moderním evropským sociálně-tržním programem, neboli strana pro podnikatele i zaměstnance, pro obyvatele měst i venkova, kteří při pracovní aktivitě morální zásady upřednostňují jak před bezohlednou agresivitou a mafiánskými podnikatelskými metodami, tak před závislostí na státu.
Luxovi jako předsedovi KDU-ČSL šlo zřejmě především o vlastní prospěch, a tak ve jménu strany jako ministr zemědělství dal české zemědělství na oltář své kariéry. Místo obnovy tradičních rodinných zemědělských závodů přistoupil na privatizaci a transformaci socialistické zemědělské velkovýroby, což bylo ve skutečnosti rozkradení a zničení zemědělského majetku. S následky se zemědělství bude potýkat ještě hodně dlouho.
Program KDU-ČSL Luxovi sice nebránil být jak ve vládě pravicových stran, tak ve vládě sociálních demokratů, přesto strana ztrácela voliče. Lux vlastně obětoval i vlastní stranu, když ustupoval různým centrálním i regionálním zájmům. Nezanedbatelná byla výměna generací, odchod předválečných a předúnorových voličů lidové strany, přičemž politickému oslovení nové generace občanů začala bránit demagogie některých vůdců, neústupnost katolických tradic před moderním křesťanstvím.
Miroslava Kalouska, dlouhá léta v parlamentu uznávaného experta č.1 na státní finance, dobrý ekonomický rozhled a politický pragmatizmus vynesly do čela KDU-ČSL, kde však tvrdě narazil na hradbu moravských katolíků, která ho vyhodila ze sedla a do čela KDU-ČSL zvolila zdánlivě naivního a neotesaného Jiřího Čunka, ve skutečnosti vychytralého prospěcháře a intrikána. Čunek jako předseda strany rychle využil možnosti získat kontakty na politiky a soudní orgány, které pak začernily a vymazaly jeho podivné aktivity z dob, kdy starostoval Vsetínu.
Ve středu Kalousek řekl, že pokud novou stranu založí, bude tento nový subjekt spolupracovat s hnutím Starostové a nezávislí. "Pokud novou stranu založím, bude středopravá a v této části politického spektra také hledám případné spojence. Starostové mi jsou svým pojetím politiky blízcí a oceňuji jejich každodenní kontakt s veřejností," řekl Kalousek.
Někdejší předseda KDU-ČSL se už dříve rozhodl skončit u lidovců, důvodem jsou prý rozdíly v názorech na směřování strany. Zatím Kalousek stranu nezaložil, takže nemůže být znám její program. Nová strana by mohla být nadějí i pro venkov a zemědělce. Po rozpadu agrární strany v roce 1939 neexistuje strana, která by vyhovovala větší části venkovského obyvatelstva. Bude tedy záležet na programu strany a mnoha mnoha dalších předvídatelných i nepředvídatelných okolnostech. Mohla by to pro venkovské voliče být ideální volba.
ČSSD je stranou zaměstnanců státu a velkých podniků, tedy pro venkov bezvýznamná. ODS je strana s vyhořelým jádrem, další privatizace se nedaří, pro nové kontakty na kapitál velkých společností a zisk hlasů podnikalů je místa málo. Otázkou je, kde bude vypálené modré palivo uloženo. Komunisté sice na venkově svá obvyklá vysoká procenta dostanou, ale nebude jim to k ničemu jinému dobré než k podpoře ČSSD. KDU-ČSL je zásluhou Čunkových afér a neustálého odrážení útoků medií stranou unavenou, bezmocnou, která už i na venkově těžko uhájí pozici. Zelení jsou velkoměstskou stranou, jejíž programem je ovládat a vydírat český venkov. To se jí i přes malý počet volebních hlasů daří, protože proti bohaté, zhýralé a agresivní Praze a krajským městům je vylidněný a chudnoucí venkov už v menšině, navíc politicky roztříštěn. (Jiří Krž,21.5.2005)
Po dvaceti letech chce Kalousek opustit KDU-ČSL, z níž chtěl udělat volitelnou stranu, která by byla schopna atakovat čelo politického peletonu. Chtěl pokračovat v programu, který na počátku devadesátých let stanovilo vedení KDU-ČSL v čele s Josefem Luxem. Měla to být pravicová strana s moderním evropským sociálně-tržním programem, neboli strana pro podnikatele i zaměstnance, pro obyvatele měst i venkova, kteří při pracovní aktivitě morální zásady upřednostňují jak před bezohlednou agresivitou a mafiánskými podnikatelskými metodami, tak před závislostí na státu.
Luxovi jako předsedovi KDU-ČSL šlo zřejmě především o vlastní prospěch, a tak ve jménu strany jako ministr zemědělství dal české zemědělství na oltář své kariéry. Místo obnovy tradičních rodinných zemědělských závodů přistoupil na privatizaci a transformaci socialistické zemědělské velkovýroby, což bylo ve skutečnosti rozkradení a zničení zemědělského majetku. S následky se zemědělství bude potýkat ještě hodně dlouho.
Program KDU-ČSL Luxovi sice nebránil být jak ve vládě pravicových stran, tak ve vládě sociálních demokratů, přesto strana ztrácela voliče. Lux vlastně obětoval i vlastní stranu, když ustupoval různým centrálním i regionálním zájmům. Nezanedbatelná byla výměna generací, odchod předválečných a předúnorových voličů lidové strany, přičemž politickému oslovení nové generace občanů začala bránit demagogie některých vůdců, neústupnost katolických tradic před moderním křesťanstvím.
Miroslava Kalouska, dlouhá léta v parlamentu uznávaného experta č.1 na státní finance, dobrý ekonomický rozhled a politický pragmatizmus vynesly do čela KDU-ČSL, kde však tvrdě narazil na hradbu moravských katolíků, která ho vyhodila ze sedla a do čela KDU-ČSL zvolila zdánlivě naivního a neotesaného Jiřího Čunka, ve skutečnosti vychytralého prospěcháře a intrikána. Čunek jako předseda strany rychle využil možnosti získat kontakty na politiky a soudní orgány, které pak začernily a vymazaly jeho podivné aktivity z dob, kdy starostoval Vsetínu.
Ve středu Kalousek řekl, že pokud novou stranu založí, bude tento nový subjekt spolupracovat s hnutím Starostové a nezávislí. "Pokud novou stranu založím, bude středopravá a v této části politického spektra také hledám případné spojence. Starostové mi jsou svým pojetím politiky blízcí a oceňuji jejich každodenní kontakt s veřejností," řekl Kalousek.
Někdejší předseda KDU-ČSL se už dříve rozhodl skončit u lidovců, důvodem jsou prý rozdíly v názorech na směřování strany. Zatím Kalousek stranu nezaložil, takže nemůže být znám její program. Nová strana by mohla být nadějí i pro venkov a zemědělce. Po rozpadu agrární strany v roce 1939 neexistuje strana, která by vyhovovala větší části venkovského obyvatelstva. Bude tedy záležet na programu strany a mnoha mnoha dalších předvídatelných i nepředvídatelných okolnostech. Mohla by to pro venkovské voliče být ideální volba.
ČSSD je stranou zaměstnanců státu a velkých podniků, tedy pro venkov bezvýznamná. ODS je strana s vyhořelým jádrem, další privatizace se nedaří, pro nové kontakty na kapitál velkých společností a zisk hlasů podnikalů je místa málo. Otázkou je, kde bude vypálené modré palivo uloženo. Komunisté sice na venkově svá obvyklá vysoká procenta dostanou, ale nebude jim to k ničemu jinému dobré než k podpoře ČSSD. KDU-ČSL je zásluhou Čunkových afér a neustálého odrážení útoků medií stranou unavenou, bezmocnou, která už i na venkově těžko uhájí pozici. Zelení jsou velkoměstskou stranou, jejíž programem je ovládat a vydírat český venkov. To se jí i přes malý počet volebních hlasů daří, protože proti bohaté, zhýralé a agresivní Praze a krajským městům je vylidněný a chudnoucí venkov už v menšině, navíc politicky roztříštěn. (Jiří Krž,21.5.2005)
Žádné komentáře:
Okomentovat