Pokud zaujatí ochránci životního prostředí v zimě náhodou projíždějí vesnicí a vidí tmavý kouř, obyčejně v nejbližší době z toho udělají mediální i politickou aféru, žádají zpřísnění zákonů na ochranu životního prostředí, a především chtějí na venkově vybírat poplatky (zatím se jim ještě nepodařilo obnovit středověkou daň z oken a komínů).
Podezření ekologů, že na venkově se spaluje uhlí a odpadový materiál, včetně umělých hmot a ropných látek, obyčejně není na místě, protože lidé převážně topí dřevem (biomasou), jak si pan Bursík a jeho zelená parta přejí. Ten kouř je způsoben jednak smolným dřevem, jednak studeným komínem.
Jedním z měst, které letos přejde na vytápění biomasou, jsou České Velenice. Budou teplo odebírat z kotelny v Gmündu. (Foto: Stavba teplovodu v českovelenických ulicích.)
"Ale ani perfektní komín rodinného domu není zárukou vypouštění neškodného kouře. Jak uvádějí odborníci, hořením při nízké teplotě se i z biomasy uvolňují škodlivé látky. Nejméně škodlivých látek by do ovzduší šlo z velkých tepláren a elektráren (požadované 2 - 4 v kraji), ve kterých se biomasa spaluje při vysokých teplotách, navíc je možné na komíny dát katalyzátory. V současnosti i spalování uhlí ve velkých elektrárnách (svítiplyn) je při likvidaci škodlivin na vysoké úrovni a nepoškozuje životní prostředí (např.Vřesová).
Z hlediska ochrany životního prostředí je nejlepší vytápění elektřinou. Přestože zásoby ropy, zemního plynu a uhlí jsou ještě značné a o nedostatek energie není třeba se obávat, předpokládá se, že v roce 2030 bude vytápění biomasou v 85 procentech z obnovitelných zdrojů (sláma, dřevo, štěpky, recyklované odpady, energetické dřeviny, šťovík, traviny).
Je možné, že se po čase zjistí, že výroba biomasy je stejný humbuk jako výroba biopaliv, že si vyžádá více energie a větší náklady, než kolik se jejich výrobou získá. Menší kotle na biomasu si pořídila už řada malých měst, údajně ekonomicky je to výhodnější (zatím). Pokud jde o vypouštěné škodliviny, je podezřelé ticho. Síry jde do ovzduší asi skutečně méně, ale jsou jiné těkavé sloučeniny. " (Novotný, 7.5.2009)
Podezření ekologů, že na venkově se spaluje uhlí a odpadový materiál, včetně umělých hmot a ropných látek, obyčejně není na místě, protože lidé převážně topí dřevem (biomasou), jak si pan Bursík a jeho zelená parta přejí. Ten kouř je způsoben jednak smolným dřevem, jednak studeným komínem.
Jedním z měst, které letos přejde na vytápění biomasou, jsou České Velenice. Budou teplo odebírat z kotelny v Gmündu. (Foto: Stavba teplovodu v českovelenických ulicích.)"Ale ani perfektní komín rodinného domu není zárukou vypouštění neškodného kouře. Jak uvádějí odborníci, hořením při nízké teplotě se i z biomasy uvolňují škodlivé látky. Nejméně škodlivých látek by do ovzduší šlo z velkých tepláren a elektráren (požadované 2 - 4 v kraji), ve kterých se biomasa spaluje při vysokých teplotách, navíc je možné na komíny dát katalyzátory. V současnosti i spalování uhlí ve velkých elektrárnách (svítiplyn) je při likvidaci škodlivin na vysoké úrovni a nepoškozuje životní prostředí (např.Vřesová).
Z hlediska ochrany životního prostředí je nejlepší vytápění elektřinou. Přestože zásoby ropy, zemního plynu a uhlí jsou ještě značné a o nedostatek energie není třeba se obávat, předpokládá se, že v roce 2030 bude vytápění biomasou v 85 procentech z obnovitelných zdrojů (sláma, dřevo, štěpky, recyklované odpady, energetické dřeviny, šťovík, traviny).
Je možné, že se po čase zjistí, že výroba biomasy je stejný humbuk jako výroba biopaliv, že si vyžádá více energie a větší náklady, než kolik se jejich výrobou získá. Menší kotle na biomasu si pořídila už řada malých měst, údajně ekonomicky je to výhodnější (zatím). Pokud jde o vypouštěné škodliviny, je podezřelé ticho. Síry jde do ovzduší asi skutečně méně, ale jsou jiné těkavé sloučeniny. " (Novotný, 7.5.2009)
Žádné komentáře:
Okomentovat